Zvládněte maturitní slohovou práci na jedničku. Víme, jak probíhá

FOTO: Test
Ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock.com

Ať už si myslíte, že máte jazykový cit nebo ne, maturitě z češtiny se nevyhnete. Není to však tak obtížná zkouška, jako by se mohlo zdát. Poradíme vám, jak vyzrát na maturitní slohovou práci.

FOTO: Test
Ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock.com

Na začátku dostanete sešit s deseti zadáními. Na výběr máte 25 minut, během kterých byste se měli rozhodnout, které téma je vám nejbližší a nejspíše ho dokážete napsat. Zkuste už předem zapřemýšlet na slohovými útvary, jež byste psali nejraději. Ne každému se dobře píše líčení a naopak ne všichni umí napsat strohý formální dopis.

Při výběru zadání si promyslete:

  • zda je vám téma blízké a máte k němu co říct,
  • zda umíte napsat daný slohový útvar, víte, jaké náležitosti má mít a jaké lexikální prostředky máte používat,
  • zda jste na dané téma schopni napsat dostatečně dlouhý text,
  • v jakém pořadí budete jednotlivé myšlenky a nápady představovat. Je dobré mít předem představu o osnově.

Vyberete-li si zadání dříve, než uplyne oněch 25 minut, nic vám nebrání v tom, abyste hned začali psát. Doporučujeme nepsat hned načisto, ale minimálně si v bodech rozvrhnout osnovu a rozmyslet si, „kdy napsat co“ tak, aby na sebe myšlenky plynule navazovaly.

Dolní limit je 250 slov

Po uplynutí úvodních 25 minut začne běžet čas na napsání samotné práce, 90 minut. Během hodiny a půl byste tedy měli napsat minimálně 250 slov. To rozhodně není moc a nemusíte se bát, že byste tragicky nestíhali. Průměrně velkým písmem to bude zhruba 25 řádků. Horní limit nijak omezený není.

Některá zadání budou obsahovat takzvaný výchozí text, který vám má pomoci zadání správně pochopit či vás trochu „nakopnout“ a inspirovat. Tento text můžete do své práce začlenit, ale pokud ho pouze doslova opíšete, nebude se započítávat do finálního počtu slov.

Jak psát slohové útvary?
Podívejte se, jak se píše: vypravování, líčení, reportáž, recenze, fejeton, charakteristika, popis, žádost, stížnost, úvaha, esej, výklad, motivační dopis, polemika.

Než se pustíte do psaní, ujistěte se, že vaše osnova skutečně splní zadání. Máte-li psát o reportáži z filmového festivalu, bude článek o festivalu hudebním považován za nesplnění zadání. Dejte si také pozor, abyste si nespletli slohové útvary a nepsali například vypravování namísto líčení. I to by byla samozřejmě chyba.

Volte vhodné jazykové prostředky

Vybírejte takové jazykové prostředky, které jsou pro daný slohový útvar vhodné. Pokud budete psát stížnost na dopravní podnik, pak by lyrizované vyprávění o nehodě, již zavinil roztržitý řidič řítící se zamlženou krajinou, působilo nemístně. V případě, že si nebudete jistí pravopisem nějakého slova, raději použijte jiné, jednodušší.

Buďte svým vlastním arbitrem

Než slohovou práci začnete přepisovat načisto, přečtěte si svůj text cizíma očima. Představte si, že jste hodnotitel a tuto práci jste právě vytáhli z hromady dalších. Jak na vás působí? Chápete, co chtěl autor říci? Porozuměli jste všem jeho myšlenkám?

Pokud se vám zdá, že něco nehraje, zamyslete se, zda by textu neprospělo lepší rozčlenění na odstavce nebo zda byste určité myšlenky neměli vysvětlit lépe. Hodnotitel vám do hlavy nevidí, snažte se proto psát co nejsrozumitelněji.

Univerzální rada na úspěch u jakékoli zkoušky by se dala formulovat následovně: důkladně čtěte zadání a řiďte se jím. Myslete na to, že hodnocení není nijak přísné a pravděpodobnost, že to dáte, je vysoká. Stačí umět číst a psát. Hodně štěstí!


Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*