Průzkum čtenářství: Učitelé mluví o pohádkách, žáci by uvítali horory

FOTO: Knihy
Musíte mluvit o knihách, které jste nečetli? Foto: Vendula Pazderová, StudentMag.cz

Čtení pro radost od útlého věku ovlivňuje naše pozdější úspěchy při studiu i v osobním životě. Pravidelní čtenáři jsou úspěšnější v komunikaci, snáze řeší problémy a dokážou dobře vycházet s lidmi ve svém okolí. Podle britských vědců zvládají lépe i matematiku.

FOTO: Knihy
Oblíbené knihy zlepšují čtenářské dovednosti víc než povinná četba. Foto: Vendula Pazderová, StudentMag.cz

Na úroveň čtenářské gramotnosti, tedy schopnosti porozumět textu, rozpoznat v něm důležité informace a dále s nimi pracovat, má vliv nejen pravidelná četba, ale také náš vztah ke knihám, které čteme. Podle výzkumu společnosti Scio dosahují lepších výsledků ti žáci, kteří si tituly ke čtení sami vybírají, než ti, jimž je doporučí učitel.

Preference učitelů a žáků jsou navíc dost rozdílné. Zatímco učitelé v hodinách nejraději pracují s pohádkami, dobrodružnými, humornými a vzdělávacími knihami, žáci by často uvítali debaty o detektivkách a hororech. Proti argumentům o nevhodnosti podobných žánrů svědčí fakt, že nejlepších výsledků v testu čtenářské gramotnosti dosahují právě čtenáři sci-fi, fantasy a detektivek.

České děti čtou méně než před deseti lety. Průzkum Národní knihovny z podzimu 2013 ukázal, že 29 % dětí ve věku 9 až 14 let nepřečte za měsíc žádnou knihu. V roce 2003 to bylo 26 % dětí. Zatímco v roce 2003 přečetlo 13 % dětí za měsíc tři a více knih, dnes čte se stejnou intenzitou  jen 7 % žáků. Dvanácti procentům dětí rodiče nikdy nečetli.

Dobrodružná a humorná literatura baví i děti, nesoulad zájmů učitelů a žáků je nejvýraznější u pohádek. V oblibě je mají téměř tři čtvrtiny učitelů, ale jen necelá čtvrtina žáků.

Čtení jako zábava i namáhavá nuda

Podle průzkumu Národní knihovny z podzimu loňského roku nepřečte téměř třetina žáků ve věku 9 až 14 let za měsíc žádnou knihu. Pozornost věnují zábavnějším věcem a informace hledají na internetu. Přibližně pětina dětí potvrzuje, že je čtení příliš namáhavé. Na druhou stranu pro téměř polovinu dotázaných žáků je čtení zábavné a třetina je vnímá jako důležité pro vzdělání. Takřka každé páté dítě ovšem souhlasí s výrokem, že čtení je spíše nuda.

OBR: Proč nečteš častěji knihy?
Zdroj: Národní knihovna

Výzkumy ukazují, že na rozvíjení čtenářských dovedností má zásadní vliv mladší školní věk (přibližně do deseti let). Podle studie společnosti Scio může dětem v tomto ohledu uškodit nadměrné sledování televize i sezení u počítače. Žáci 4. a 5. tříd základní školy, kteří se dívají na televizi jen několikrát do týdne, dosahují v testech lepších výsledků než ti, kteří před televizí stráví několik hodin denně. To samé se potvrdilo i v případě času stráveného u počítače.

Pravidelným čtenářům jde lépe matematika

Rozvoj studijních schopností dětí se odvíjí také od čtenářského zázemí v rodině. V testech čtenářské gramotnosti si lépe vedou žáci, kterým rodiče v předškolním věku četli, kteří vídají své rodiče číst a mají doma knihy na výběr. Pokud děti do školy nastupují s omezenou slovní zásobou, rozdíly mezi nimi a spolužáky se v průběhu let dále prohlubují.

Výzkum Anne Cunninghamové z univerzity v Berkeley a Keitha Stanoviche  z Torontské univerzity uvádí, že děti s nízkou slovní zásobou dosahují nižších výsledků i na střední škole.

OBR: Co si myslíš o čtení knih?
Zdroj: Národní knihovna

„Děti je potřeba ve čtení podporovat. Čas, který rodiče věnují svým dětem tím, že jim předčítají, vysvětlují význam užívaných slov, nechávají je vybrat žánr, významně zvyšují jejich šance na budoucí uplatnění v zaměstnání i úspěch v soukromém životě,“ uvedla Eliška Sovová ze společnosti Scio. Průzkum Národní knihovny ovšem ukázal, že dvanácti procentům dětí ve věku 9 až 14 let rodiče nikdy nečetli.

Podle studie vzdělávacího institutu na Londýnské univerzitě zlepšuje čtení pro radost nejen slovní zásobu a vyjadřovací schopnosti, ale pomáhá i k lepšímu chápání matematiky. Pravidelná četba má podle britských vědců na studijní schopnosti žáků větší vliv než vzdělání rodičů.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Alena Nová
Autorka je redaktorkou magazínu StudentMag.cz. Studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, téměř tři roky se věnovala redaktorské činnosti v oblasti školství. Protože má ráda změny, vloni v září se vydala sbírat zkušenosti na roční studijní pobyt do Lipska. Baví ji pohyb na zdravém vzduchu, cestování a kultura.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*