10 pravopisných chyb v češtině, které dělají i vysokoškoláci

Pravopisné chyby
Napsat čestné prohlášení ve skutečnosti není žádná věda. Zdroj: Shutterstock.com

Titul, netitul, pokud není čeština naším studijním oborem, dokáže nám občas pořádně zatopit. Podívejte se na deset nejčastějších chyb, kterých se dopouštějí i studenti a absolventi vysokých škol.

Studenti mají často dost práce se svým vlastním oborem. Zvládat k tomu ještě psaní v češtině jim tak mnohdy připadá jako neřešitelný úkol. Podívejte se na 10 nejčastějších chyb v češtině, které dělají vysokoškoláci nejen v odborných textech.

Holt vs. hold

Výraz holt rozhodně není doménou vědecké práce. V běžném vyjadřování v něm však chybuje i velká spousta studentů a absolventů. Pokud chcete hovorovým způsobem vyjádřit slovo zkrátka (inu), vždy používejte holt s –t na konci. Vzdát hold (vyjádřit poklonu) můžete úspěšnému vědci nebo umělci.

Pokud se zrovna nesnažíte znehybnit svého německého kolegu, vyhněte se i užívání nářeční varianty halt. V akademickém prostředí doporučujeme výraz nepoužívat vůbec.

Viz není zkratka

Psaní tečky za slovem viz představuje obecně jednu z nejčastějších pravopisných chyb. Viz je ve skutečnosti nepravidelný tvar rozkazovacího způsobu od slovesa vidět. Píše se tedy zásadně bez tečky a pojí se s 1. a 4. pádem (viz strana 30 / viz stranu 30).

Standardní, nikoliv standartní

Obvyklou úroveň či ustálenou míru vyjadřuje slovo standard. Také odvozené výrazy jako standardní nebo nadstandard se vždy píší s –d na konci slovního kořene. Jediným podobným slovem obsahujícím souhlásku –t- je standarta, jež označuje menší vyztužený prapor.

Díky jeho úmrtí?

Pouze masochistický jedinec může děkovat za nepříjemné věci. Ani předložka díky se proto nikdy neužívá ve spojení s negativní skutečností. V takových případech přichází na řadu spojení kvůli něčemu.

Díky vaší pomoci by sice kolega dokončil důležitý úkol, ale kvůli úmrtí v rodině (nemoci, partnerským problémům…) jej musel přesunout na pozdější termín. Zkuste si to říct obráceně.

30% není totéž co 30 %

Studenti vysokých škol mají ve svém arzenálu rovněž velké množství chyb v psaní číslovek. Populárním přehmatem je například nesprávné psaní číslovek s procenty a dalšími jednotkami. Údaje jako 10 kg, 20 km nebo 30 % se v základním tvaru vždy oddělují mezerou.

K jednotce se číslo připojuje pouze u přídavných jmen jako pětikilogramový či třicetiprocentní5kg úbytek, 30% sleva.

Působíte intelektuelně? Nejspíš moc ne

Někteří lidé si připadají mnohem inteligentněji, když v cizích slovech místo dlouhého –á- píší a vyslovují –e-. Tvary jako specielní, aktuelní, intelektuelní jsou však chybné a vznikly smísením českého a německého pravopisu. Jedinou správnou variantou je speciální, aktuální, intelektuální a podobně.

Tématický, nebo tematický?

V každé odborné práci jistě přijdete do styku se slovem téma. Všechny zdánlivě příbuzné výrazy se ale píší s krátkou samohláskou –e-, tedy tematika, tematicky, tematický, monotematický… Ve skutečnosti totiž nevycházejí ze slova téma, nýbrž tematika.

Bizardní jako standardní?

Výraz bizarní označuje něco zvláštního či podivného. Jeho pravopis nepochází od slova standardní, jak si spousta lidí myslí, ale z francouzského bizzare. Nikdy proto neobsahuje písmeno –d-.

Zdali a neboli

Chce-li student zapůsobit ve své práci inteligentně, často sáhne po knižní podřadicí spojce –li. Jen málokdo si však uvědomuje, že výraz -li lze připojit pouze ke slovesům – bude-li, půjde-li… Zdali a neboli nepocházejí od sloves a navíc jsou samostatnými slovy. Píší se tedy zásadně bez pomlčky.

Spontální, nebo spontánní?

Na závěr vybíráme českou specialitu, kterou je patvar spontální. Jedinou správnou podobou slova je spontánní s –nn-. Odkud se vzala chybná varianta se souhláskou –l-, není jasné.

4.3 (85.71%) 7 hlas[ů]

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Martin Ulbrich
Autor je zástupcem šéfredaktora magazínu StudentMag.cz. V minulosti učil češtinu pro cizince na letní jazykové škole nebo působil jako zástupce vedoucího pro ČR v česko-německém literárním koprojektu. V redakci TOPZINE.cz je od srpna 2011.
  1. Snad si tento článek přečte hodně lidí, zejména pak novinářů, protože slova jsou jejich pracovním nastrojem, nicméně že způsobu jak s nimi pracují to mnohdy není poznat. Za článek děkuji, jen tak dále. Možná se zmínit o vražedné formulaci „jsem za to rád/ráda“. Zdraví Bazalka

  2. Za bizarní považuji nešťastné stupňování slov s extrémním významem:
    optimální – optimálnější, nejoptimálnější; samo optimální vyjadřuje nejvyšší možnou míru, tedy významově (sémanticky) je nesprávné používat další stupně.
    Další vyskytující se patvary: ideální-neideálnější, extrémní-nejextrémnější apod.
    Za opravdový jazykový hnus považuji tvar z jedné reklamy na bramborové lupínky – „bramborovitější“

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


10 pravopisných chyb v češtině, které dělají i vysokoškoláci