Mnemotechnické pomůcky: cesta, jak si zapamatovat nezapamatovatelné

FOTO: Četba
Mnemotechnické pomůcky – cesta, jak si zapamatovat nezapamatovatelné. Zdroj: sxc.hu

Helenu líbal na koleno robustní cestář Franc – notoricky známá věta, kterou nám na základní škole vtloukali učitelé do hlavy, aby nás naučili chemické prvky 1. skupiny periodické tabulky. Ona zmíněná věta je mnemotechnickou pomůckou, tedy slovní či grafickou konstrukcí, pomáhající nám v zapamatování rozličných pravidel, pouček a faktů.

FOTO: Četba
Mnemotechnické pomůcky – cesta, jak si zapamatovat nezapamatovatelné. Zdroj: sxc.hu

Lidská paměť je úžasný mechanismus, vděčíme jí za schopnost vybavit si i desítky let staré události. Bohužel součástí života je i nutnost zapamatovat si informace, ke kterým nemáme vlastně žádný vztah. V tom nám mohou pomoci právě mnemotechnické pomůcky.

Básničky a říkadla

Tyto druhy pomůcek jsou sice náročnější na vymyšlení, zato si je díky rýmům lépe zapamatujete. Například krátká básnička Běžela Magda Caňonem, Srážela Balvany Ramenem vám pomůže jednoduše odvodit prvky 2. skupiny periodické tabulky. A vy, studenti mladší generace, mějte na paměti, že před že a aby dělají čárku i staré báby.

Kratší příběhy a věty

Mnemotechnické pomůcky v podobě krátkých vět se používají tehdy, pokud je nutné zapamatovat si nějakou skupinu slov s určitým pravidlem či významem. Často se jedná o pravidla týkající se českého pravopisu. Slova se skupinou mně vám například dobře připomene věta Připomněl zapomnětlivému, aby si vzpomněl na domněnku o pomněnce.

Metoda akrostichu

Akrostichy jsou věty nebo sousloví, v nichž počáteční nebo koncové slabiky či hlásky tvoří slovo nebo seznam nějakých informací k zapamatování. Příkladem je právě výše zmíněná věta o robustním cestáři Francovi líbajícím Helenino koleno. V oblasti hudby se pak můžeme setkat s krátkým příběhem, připomínajícím opery Bedřicha Smetany – Když byli Braniboři v  Čechách, dal Dalibor Libuši Hubičku pod Čertovou stěnou. Viděly to Dvě vdovy, řekly to Prodané nevěstě a už to nebylo žádné Tajemství.

Metoda interaktivních představ

Pokud si z nějakého důvodu potřebujete zapamatovat slova, která spolu zdánlivě nesouvisí, pokuste se mezi nimi vztah vytvořit. Dejme tomu, že potřebujete v paměti udržet slova trpělivý, origami, hroch, večeře a pes. Nejjednodušší je slova spojit nějakým příběhem. Můžete si například představit, jak jdete na večeři a trpělivě čekáte na přítele. Při dlouhém čekání si s ubrousku skládáte origami ve tvaru hrocha. Přítel se nedostaví, vracíte se tedy domů, kde na vás čeká jen váš pes.

Metoda loci

Metoda loci neboli metoda místa je další technikou, jak si snadněji zapamatovat skupinu nějakých pojmů. Představte si místo, které velmi dobře znáte, a pojmy nutné zapamatování do něj promítněte – jakoby je do daného místa zakomponujte. Až si budete chtít daná slova vybavit, představte si je v prostředí, do kterého jste je promítli. Snáze by tak mělo dojít k jejich vybavení.

Pár tipů na závěr

Způsobů jak si zapamatovat informace je nevyčerpatelné množství a každému vyhovuje něco jiného – někdo je vizuální typ, jinému zase svědčí mechanické opakování.

Nejvhodnějším způsobem je o učivu přemýšlet, hledat mezi informacemi souvislosti. Ne vždy je to ale možné. V takovém případě je nejlepší vytvořit si vlastní mnemotechnické pomůcky, protože ty jsou vždy efektivnější než převzaté. Obecně lze říci, že čím víc jsou absurdnější, tím víc jsou účinnější.



style=“display:inline-block;width:200px;height:90px“
data-ad-client=“ca-pub-9135440291347013″
data-ad-slot=“6373618513″>

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Lucie Hejduková
Studuje Fakultu humanitní studií UK, převážně se zaměřením na sociologii a antropologii.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*