Bezmála dvě pětiny Čechů považují za nejvýznamnější etapu historie období vlády Karla IV. V novodobých dějinách si nejvíce cení sametové revoluce a následného pádu komunistického režimu.
Vyplývá to z výsledků říjnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které sledovalo pohled občanů na nejvýznamnější osobnosti a období českých dějin.
Průzkum ovládly hlavy státu, Havel svou oblibu zdvojnásobil
Českého krále a římského císaře Karla IV. považuje za klíčovou osobnost 24 procent respondentů. Jeho přízeň však postupně klesá – v roce 2007 získal 28 procent, v roce 2005 o procento více.
Druhou nejoblíbenější osobností zůstává první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk s 23 procenty hlasů.
Výrazný nárůst obliby zaznamenal první prezident samostatné ČR a disident Václav Havel. Zatímco v minulých letech jeho přízeň občanů kolísala kolem 10 procent, v letošním průzkumu jej zvolil dvojnásobek dotázaných.
Hranici 5 procent pak atakovali Jan Amos Komenský, reformátor Jan Hus, ale i fiktivní postava žižkovského divadla, neproslavený génius Jára Cimrman.
Novějším dějinám jasně vévodí sametová revoluce
Dalším úkolem oslovených občanů bylo uvést období, které z pohledu české historie považují za vrcholné. Kromě doby Karla IV. (údobí jeho vlády vybralo 38 procent lidí) favorizuje pětina dotázaných éru první republiky v letech 1918 až 1938.
Mezi událostmi novějších dějin se největší oblibě těší sametová revoluce a pád komunismu, které upřednostnilo celkem 60 procent dotázaných. O výsledek 27 procent se dělí vznik Československa v říjnu 1918 a jeho osvobození na konci 2. světové války.
Odtržení Slováků vítá stále více lidí
Pozoruhodné je, že s odstupem času stále více Čechů oceňuje rozpad federace a oddělení od Slovenska. V letech 2005 a 2007 jej za klíčovou událost novějších dějin označilo 13 a 17 procent dotázaných. Letos tak učinilo již 22 procent občanů.
Do průzkumu CVVM, které je výzkumným oddělením Sociologického ústavu Akademie věd ČR, se zapojilo celkem 1039 respondentů starších 15 let.
Kromě pohledu veřejnosti na českou historii letos zjišťoval také její postoje k ekonomické a politické situaci nebo úrovni českého školství.
